Zodpovědná společnost

Já vím, jak moc toužíš po tom, aby Ti byla dána svoboda. Jak moc se bráníš nátlaku, který je na tebe zvenčí vyvíjen. Jak omezují tvoje tělo a zasahují do tvých hranic, které jsi tak urputně budoval. Jak moc chceš povstat a bojovat!

Ale věř, že to je právě teď to jediné, co tě odvrací od toho skutečného. Od toho, na co je potřeba zaměřit pozornost. Už nebojuj. Nesnaž se. Neměj strach, že tě Bůh (Zdroj) nechá padnout. Protože On už v tvém srdci roste. Svou svobodu již dávno máš, nemusíš o ni bojovat, jen ji žij. Buď odvážný, ale nebojuj. Nenapínej strunu příliš, protože pak může prasknout.

Nikdo ti tvou svobodu nevezme, když se zaměříš na to, co doopravdy chceš. Pokud pozornost zaměříš tam, kde chceš tvořit a zlepšovat svět ne tím, že budeš s někým nebo proti něčemu bojovat, ale tím, že budeš příkladem. Že budeš předávat své dary srdce.

Zodpovědná společnost nemůže vzniknout nikde tam, kde jsou jakákoliv nařízení, příkazy nebo zákazy. Nemůže vzniknout tam, kde má být jednotlivec nějak omezen a řízen. Tenhle koncept nikdy nevytvoří zodpovědnou společnost. Takovou, která pečuje o druhé kolem sebe a o celou planetu, na které žije. Proto ani ty se nemůžeš obracet ke stejnému zdroji, aby tě ochránil. Nemůžeš chtít po soudech nebo další jiné entitě ve společnosti, aby tě ochránily. Tímto způsobem nemůžeš nikdy obhájit svou vlastní svobodu. Není to z principu možné. Protože od ní utíkáš, nemůžeš se zároveň od ní nechat ochraňovat a bránit. Je to past, je to iluze, kterou na tebe připravila nepravda. Nenech se do ní chytit. Odvrať se od všeho. Nechtěj žádné nároky. Nic nepožaduj. O nic neusiluj. Svou svobodu už máš. Staň se svobodou. Chovej se tak, jako by ti ji nikdy nikdo nevzal. Jdi s upřeným pohledem dopředu, s hlavou vztyčenou. Nenech se stáhnout strachem, který k tobě promlouvá všude kolem. Není třeba se bát. Dovol si to cítit.

Pokud má nastat transformace celého lidstva, celá změna paradigmatu, je nutné, aby fénix povstal z vlastního popela. Je nutné nechat svá přesvědčení, dogmata a ideály, které jsi měl, shořet v posvátném ohni. Přestat věřit této společností vytvořené části, která tě ovládá a ke které se obracíš, když potřebuješ pomoci, nebo ji necháš za sebe rozhodovat o tom, co je spravedlivé. Kde přenecháváš svou moc i nad svými vztahy, když nějaká instituce rozhoduje, zda budeš s partnerem a za jakých podmínek žít, jak vychovávat děti.

KOMU JSI PŘEDAL SVOU VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST ZA SEBE?

Dokud si ji nevezmeš nazpět, nemá cenu s čímkoliv bojovat. Boj je jen iluzí. Ten skutečný boj neprobíhá vně, ale uvnitř tebe.

KAM JSI VLOŽIL SVOU VÍRU?

KDE JE LASKAVOST A VÍRA V OSTATNÍ?

Pokud stále ještě potřebuješ, aby za tebe rozhodoval někdo druhý, aby tě ochraňoval někdo druhý či hájil tvá práva, pak jsi ještě stále dítětem chyceným v pasti nemocné společnosti.

Jediným způsobem, jak vychovat dítě (i to vnitřní dítě, co máš v sobě), JE LÁSKA. Hranice netvoříš dítěti! Ale sám sobě. Ony si vytvoří své vlastní samy. Pokud máš své zdravé hranice, miluješ-li sám sebe, tak to samé dopřeješ ostatním. Nesvazuješ, ale necháš tvořit jejich ojedinělé vlastní zkušenosti. Nesoudíš kvalitu zkušenosti, zda je špatná, nebo dobrá. Je to zkušenost. Už víš, že i ty potřebuješ okusit tu pestrost, kterou život nabízí. Neochraňuješ, ale náruč máš připravenou, když samo bude chtít v ní spočinout. Věříš v jeho sílu. Věříš, že dokáže vše, co je v jeho plánu. Miluješ a dáváš svobodu. Důvěru. To je bezpodmínečná láska. To je jediná skutečná láska, která uzdravuje a "vychovává" zdravou a zodpovědnou bytost, která bude tvořit zodpovědnou společnost.

Nejprve to vše ale musíš zakusit na sobě. To je první a výchozí bod. Láska k sobě samému. Láska ke Zdroji, odkud pocházíš a kam se jednou navrátíš.

Odpouštěj si prozatím, pokud ještě nejsi schopen k sobě mít lásku. Obrať se ke Zdroji a požádej o vedení.

Věř, že pokud se rozhodneš být svobodný a dáš pozornost tomu, po čem doopravdy touží tvé srdce, vše se načte do tvého pole a tvé kroky tě povedou těmi místy v realitě, kde bude přesně to, čemu věříš. Bude to, jako bys žil v jiném světě. Takto jednoduše to funguje. Jen jediné úsilí je třeba vynaložit. A to udržovat si svou víru, lásku. Tato jemná vibrace tě bude pozvedat, pokud budeš vědomý. Předtím však je možné, že bude třeba vyplakat hodně slz, abys mohl pustit to, na čem jsi dříve lpěl. Možná i zjistíš, že to, co sis myslel, že jsou touhy srdce, byl strach a hamižnost, a tak budeš muset znovu a znovu nacházet tu skutečnou pravdu. Pak si dovol odpouštět sám sobě. I to vše je proces, i to vše je život.

Věř, že vše se již děje v tomto okamžiku.

S láskou a úctou, předáno ze Zdroje, Veronika