Šikana

Dnes bych se chtěla jen v krátkosti zmínit o tématu šikana. Tématu, které se nevyhne ani dětskému kolektivu, kde bývá šikana nejvíc viděna. 

Při cestě Klokočským lesem, stezkou, je zobrazena Ježíšova křížová cesta (všimněte si i jistě nenáhodné podobnosti se slovem krize, pokud u slova vynecháte diakritiku).

Nedávno jsem tudy šla se svým pejskem Matějem. Ráda sem s ním chodím, protože to místo je místem jeho zrození. Přivolal si mě k sobě před více než dvanácti lety, kdy tu ležel jako jednodenní štěňátko v bahně u strouhy. 

Ježíše (Krista) vnímám jako symboliku bezpodmínečné lásky. Nespojuji si ho s křesťanskou či jinou organizací, která si ho převzala ke svému účelu. Píši o něm zde z jiného úhlu pohledu. Zmiňuji to zde hlavně pro ty z vás, kteří máte se slovy jako Kristus, Ježíš - pokud to není ten, co na Vánoce nosí dárky 😊  - vnitřní problém (až odpor) z důvodu přiřazení oněch slov ke křesťanské víře, ke které se nehlásíte.

 Takže v kontextu v jakém o slovech píšu: 

Bůh = něco, co nás přesahuje. Zdroj, Život, Vesmír, Přítomnost jako stav mysli, Bytí, no prostě něco, co neumíte definovat, ale víte o tom 

Kristus, Ježíš = energie lásky, prožívání bezpodmínečné lásky uvnitř sebe sama, stav bytí v lásce.

Tak a máme snad vyjasněno :-)

Kristova cesta je tu na stezce Klokočkou vyobrazena na tabulích, kdy z prvního pohledu se může zdát, že Kristovo utrpení spočívá v jeho vlastní bolesti z toho, jak ho druzí odsoudili a otočili se proti němu. Symbolikou však je, že kříž který nese, není jeho vlastní bolest, ale bolest ostatních okolo něj. Těch, kteří se obrátili proti němu, protože z jejich činu (uplatňování šikany) je patrné, že jednají proti lásce (proti Kristu). Je to obrácení se zády k bezpodmínečné lásce (Zdroji, Bohu) a z toho vyplývající prožívání utrpení. Proto touha ublížit. Rozdělit se o svou bolest s ostatními, aby byla menší, což je klasicky důvodem k vytváření šikany. Bolest je zde pak jako následek pomyslné viny, z níž zákonitě vychází. Jsem-li něčím vinen, jsem zatracen. Je mi odepřena láska. A moje činy pak vychází z nelásky, jelikož ta mi byla odepřena.

Ten kdo šikanuje, ubližuje, je z tohoto pohledu tedy skutečnou obětí. A jedinou možnou transformací jak ven z této energie (oběti) je odpuštění. Odtud ta významná věta "Odpusť jim, neboť nevědí, co činní".

Odpuštění z roviny druhého však není pro iniciátora šikany zdaleka dostačující, protože každé odpuštění uzdravuje jen na té straně, na které bylo provedeno. Jediné odpuštění, které opravdu uzdravuje je odpuštění sám sobě. Je to finální odpuštění, ke kterému se postupně blížíme, když si dovolíme nejdřív odpouštět druhým (i zde je to forma zrcadlení, kdy nám druzí tak jako tak ukazují na něco, co je v nás samých). Je to přesně ten proces, kdy neseme pomyslný kříž - období vlastní krize - a postupně odpouštíme druhým, co nám způsobili. Je to však stále rovina mysli, kdy se nejprve vnímám odděleně od ostatních a nejsem schopen v jejich činech rozpoznat svou vlastní zodpovědnost. Chvíle, než dojde k odpuštění sám sobě je chvílí prozření.

Za vše kolem sebe jsem zodpovědný jen já sám. Jsem zodpovědný i za pocity, které si vytvářím.

Není žádná vina, pokud ji sám nestanovím.

Není žádného jiného soudce, než mne.

V tu chvíli jste již připraveni na odpuštění sobě.

Tento stav je počátkem znovuzrození. Symbol Kristova zmrtvýchvstání. Je to přerod v bytost naplněnou soucitem a bezpodmínečnou láskou až po okraj.

Je to cesta k blaženosti.

Ve chvíli odpuštění sám sobě už vůbec nic nebrání vnímání skutečné lásky. A jednáním z této pozice.

Prožívat utrpení není totiž následkem skutečností, které se kolem nás dějí. Je přímou VOLBOU. Volíme, kdy budeme okolnosti jako utrpení vnímat. Vychází z našeho vnitřního nastavení. A tady právě přichází ke slovu ona bezpodmínečná láska, symbolika Krista (ne toho, co je přikurtovaný na kříž, nýbrž toho, co se znovuzrodil). Pokud dovolíme lásce, aby nás vyplnila, pokud ji otevřeme své srdce, tak i jakýkoliv stav můžeme prožívat prostřednictvím soucitu, jako blažený. Energie odpouštění je úžasným nástrojem k vlastní svobodě.

Čím více bytostí se skutečnou láskou k sobě, tím méně šikany.

Začít můžete každý u sebe.

V úctě Veronika.