Metamorfóza I.

Následující text přináší vhled do témat:

_____________________________________________________________________________________________________

💎 Smrt ega

💎 Znovuzrození

💎 Fénix

💎 Temná noc duše

💎 Dohody duší 

💎 Osvobození 

_____________________________________________________________________________________________________

Někdy, když máte pocit, že jste na dně, přijde člověk, který vás vezme za ruku a ukáže vám, že jste se mýlili, načež vás shodí ještě hlouběji. Tak moc hluboko, že jste ani nevěřili, že je to ještě možné. A tam se setkáte s úplným dnem. Tam se konečně nohou dotknete bahna. Dosednete do něj a možná i dolehnete. Budete mít nejspíš pocit, že tohle je konec, protože sem se už ani nikdo nedostane, aby vám podal pomocnou ruku. Tohle dno je příliš děsivé i pro nejlepšího přítele, a tak vás tam nechají všichni. Raději se nebudou ani koukat a budou jen doufat, že brzy uvidí vaše konečky prstů, jak se křečovitě zasekávají do drolících se stěn a vy se postupně došplháte zase tam, odkud vám už budou moct podat pomocnou ruku.

Jenže stěny jsou tu na samém dně jak z jílu, kloužou a s každým uchopením vaše prsty projedou skrz a zanechají na stěnách dlouhé neforemné čáry. Nejde se do nich nijak zaklesnout a udržet. Tohle dno je konečné, pomyslíte si, a tak to nakonec vzdáte. Sedíte v té temnotě a čekáte. Zatímco vypláčete potoky horkých slz, které nakonec zaschnou, přivyknete si té nekonečné tmě. Postupně se i vaše oči rozkoukají a přestáváte mít strach. Protože jste přijali, že živí nevylezete. Přestanete lpět na své formě. Dokonce dovolíte, aby vás to tu celého/celou změnilo. A tak sedíte a měníte se. A začnete si u té přeměny občas i zpívat. A jak zpíváte, všimnete si najednou něčeho podivného na svých zádech. Něco se děje neobvyklého a dotekem ruky si to potvrdíte.

Křídla.

Narostla vám křídla.

Už jste ani nedoufali. Tušili jste správně, že po stěnách se nevyšplháte, ale tato varianta by vás nikdy nenapadla. Že nakonec nahoru poletíte. S úsměvem a notou v hrdle.

Zpíváte ještě víc nahlas a smějete se jako blázen. Kdo by tohle řekl? Že na samém dně se z vás stane okřídlená bytost. Anděl nebo motýl, to už je snad úplně jedno. Na formě vám přeci už dávno nezáleží.

Když vylétáte nahoru směrem ke světlu, už vás temné stěny kolem vůbec nezajímají ani neděsí. Není už ani nutná pomocná ruka přítele. Stačí vám jeho úsměv a překvapený pohled. Teď víte, že už nikdy nebudete stejní jako předtím. A vše kolem vás se změní stejně tak, jako vy. A až potkáte další okřídlené, budete vědět, že i oni se narodili na stejném místě jako vy. Na temném vlhkém konečném dně. A oni budou vědět též...

Teď už není nic, co brání vaší absolutní svobodě! 💗💎💗