Důvěra

Následující text otevírá vhled do témat:

_____________________________________________________________________________________________________

💛Oddanost

💜Zodpovědnost

💗Mužské spirituální vedení

💞Důvěra 

_____________________________________________________________________________________________________

Tahle hádka jí byla velmi nepříjemná. Nechtěla se vymezovat, jen potřebovala, aby jí porozuměl a uznal její pohled na situaci. Teď, když stála na balkoně v sedmém patře bytovky a vánek letního dne ji pohladil po tváři, uvědomila si, že se svým mužem uvnitř sebe stále ještě bojuje. V ruce pevně sevřela kolíček a v pauze mezi věšením prádla se zhluboka nadechla toho čerstvého vzduchu, který vanul kolem ní. Když pokračovala v práci dál, ucítila jeho přítomnost za sebou. Jemně ji zezadu obejmul. Ještě byl lehce cítit jeho vnitřní hněv, který se mu po hádce s ní vynořil, ale vypadalo to, že se chce usmířit. Otočila se tváří k němu a výhled na krajinu nechala za svými zády. Díval se jí do očí. Rozklepala se. Něco v jeho pohledu ji znejistilo. Snažila se však přemluvit sebe samu, že jsou to jen dozvuky jejího vlastního odporu vůči němu. Chytil ji za paže a promluvil k ní: "Věříš mi?"

Tušila, že toto rozhodnutí bude v jejím životě důležité, že bude mít dopad na celou její existenci. Váhala, ale pak věděla, že stejně nemá jinou možnost. Musí to zkusit. Opět.

Kývla hlavou na souhlas a po chvíli jasným hlasem ještě potvrdila: " Ano, věřím Ti."

Po těch slovech ucítila, jak ji zdvihl za paže, za které ji celou tu dobu držel, a silou tak velkou, jako by byla lehká jako pírko, ji posadil na zábradlí balkonu. Měla z výšek strach, něco v ní se však uvolnilo a ona se mu celá odevzdala. Lehce zaklonila hlavu, jak si zvykala na nový pocit jeho vedení nad situací a zároveň nad ní samotnou. Když vrátila hlavu zpět a setkala se s jeho pohledem v jeho očích zahlédla temnotu. Jeho tvář zkameněla, pohled byl naplněný lítostí, když vyslovil slova, která jí poté ještě nějakou chvíli zněla v uších: 

"Tak možná bys neměla..."

V tom samém okamžiku cítila, jak ji svou velkou silou tlačí do hrudi a její tělo se převážilo dozadu. Přetočila se celá kolem dokola, než si uvědomila, že padá dolů přes okraj zábradlí.

Že padá...

Padá...

Nejspíš to bylo nekonečné padání, protože měla čas na to, aby se zamyslela nad otázkou Proč?. A zároveň někde uvnitř cítila, že to vlastně ani udělat nechtěl, že jen netušil, kudy z toho bludiště najít cestu ven. Možná nedokázal uvěřit, že to není bludiště, ale labyrint, a tak není třeba se bát toho, že nenajdou tu správnou cestu. Přišel ji v tu chvíli tak moc osamělý, že nevěděla, jestli se má na něj vůbec zlobit. Jedna otázka však byla nasnadě.

 Uvěří mu ještě příště?

_____________________________________________________________________________________________________

Přirozená touha ženy je odevzdat se muži do vedení. Projevit mu svým Ano důvěru, že může zavřít oči a nechat se vést. Muž svým Ano přijímá ženu takovou, jaká je a zatímco drží kormidlo pevně v rukou, naslouchá pozorně její moudrosti, kterou použije jako navigaci k jejich společnému cíli. Je to spolupráce obou.

Muž, který není ve své síle a nevěří v sebe, může těžko v sobě najít sílu vést ženu správným směrem. Také proto, když nevěří sám sobě, tak nevěří ani ženě, ani životu. Přestože moc touží přivést ji až do ráje, do blaženosti, svou nejistotou ji vede do propasti, kam poté často padají oba.

Vzájemná důvěra je nejdůležitější složkou pevného vztahu partnerů. Je to také ta nejkřehčí složka vztahu, která, když se poruší, lze jen velmi těžko znovu vytvořit. Důvěra je jako mít jen jeden pokus. Vyžaduje si plnou zodpovědnost obou. Vyžaduje si laskavost a dobrotu v srdcích obou.

Ženská energie si pamatuje.

Mužská energie si pamatuje.

A někdy to chce velké a bolestivé léčení pro obě strany, aby mohlo dojít, skrze pochopení slabostí obou zúčastněných, odpuštění a následnému uvědomění si neexistence viny, k znovu obnovení DŮVĚRY.

Chce to trpělivost.

Té je teď potřeba nejvíc.